Probuzení
Probuzení
Otoč se a uvidíš,
Sedni si a naslouchej,
Koukni se a poznej,
Nastav ruku a pocítíš.
Uzříš krásu,
Nepravost i zlobu
Zažiješ zlou i dobrou dobu,
A v tom hledej svoji spásu.
Jen prosím, dej své srdce na svou dlaň.
Pár šrámu na něm přibude ti
Však ty jsou tu od nepaměti
A šrám? Rázem zapomeneš naň!
A když to se stane,
Šťasten buď!
Člověka milovaného přiviň na svou hruď,
Pak ze srdce pouze láska tobě kane.
Komentáře
Přehled komentářů
Nekdo rika, ze neni nic tak krasneho jako probuzeni vedle milovane osoby.
Clovek je rozcuchanej, rozespalej, nevidi poradne, nema vycisteny zuby... Ta krasa je asi nekde jinde, myslim ze jsi to hezky popsala.
Kdybych to psal ja, tak tam bude neco jako Cloveka milovaneho privin na svou hrud a popros ho at jde udelat snidani :-)
attreya
(2 hedush, 12. 3. 2007 14:34)vůbec me to neurazilo! je to od tbe mooooc pekne! dekuju, ani jsem nepredpokladala, ze se to bude nekomu libit... :-*
...........
(Hedush, 9. 3. 2007 9:02)moc hezky, neuraž se, ale tohle bych dala do poezie pro cestující :) a ber to jako kompliment, strašně se mi to líbí a zasloužilo by se to dostat mezi lidi. a sice to zní divně, ale ty básničky v metru jsou moc hezký, tuhle bych tam dala taky, kdo je četl, určitě mě chápe
2 @->--
(ATTREYA, 26. 2. 2007 14:27)no ja nevim jak to pripada ostatnim, ale me to ukoncene pripada. takovy maly rozmar basneni..
:-)
(@->--, 18. 2. 2007 2:15)Aloha. to se zdá jenom mě , že tomu chybí konec, nebo jsem jenom divnej a nepochopil jsem to?
Gucci
(Gucci, 25. 6. 2007 14:24)